Pro některé lidi je život bez psů jako kdyby jim chyběl nejlepší kamarád. S tím se potýká i nová ambasadorka značky Fitmin Michaela Andrová, jejíž život se točí okolo sportu nazývaném dogfrisbee. Tento sport je vhodný pro všechny lidi s aktivními psy. Je to výborný doplněk každodenních procházek a svou pestrostí naprosto zastíní nudné házení míčkem. Čím je tento sport výjimečný, prozradí sama trenérka a držitelka několika titulů.

Míšo, můžete nám pro začátek říct něco o sobě. Co děláte, Čím se živíte, kolik máte psů?

Mám to štěstí, že mohu dělat to, co mě baví, a co mě naplňuje. Můj profesionální svět se točí okolo psů a dogfrisbee. Společně s mamkou jsme založili obchod, který se specializuje na dogfrisbee s názvem CzechBlack.com. Vyrábíme a prodáváme nezbytné vybavení pro tento sport, jako jsou například ochranné vesty pro odrazy od těla hráče nebo motivační frisbee. Kromě toho pořádám pravidelné tréninky, víkendové semináře a intenzivní frisbee tábory a snažím se tento úžasný sport více přiblížit dalším lidem.

V současné době máme v naší smečce tři trikolórní fenky border collie. Nejstarší je Chase Rubínové srdce (14let), kterou cvičí mamka a společně se dříve také frisbee věnovaly. Já mám Chase dceru Annakim CzechBlack (10 let) a věčné štěňátko Džus Hvězdu Els (4roky).

Kdy jste si pořídila/dostala svého prvního psa a jaký byl? (plemeno, povaha)

V rodině jsme vždy měli psy. První pes, který byl opravdu jen můj, a kterého jsem i sama cvičila, byla borderka Arnika Fitmin. Shodou okolností první odchov chovatelské stanice Fitmin a hned se narodilo 10 štěňat. Mně bylo tehdy 15 let a Arnika byla přesně taková, jakou jsem si ji vysnila, a tak se stala mým prvním věrným parťákem. Byla chytrá, hodná, učenlivá. Na závodech mne dokázala podržet, ale i proškolit. Naučila mne toho snad nejvíc, protože jsme společně se psími sporty začínaly a ona měla vždycky náskok. Byla mi skvělým parťákem celých 16 let.

Co vás vedlo k tomu začít provozovat dog frisbee?

Především to byla Arnika, se kterou jsem s tímto sportem začala. Arnika byla totiž velmi aktivní pes, a tak jsem pro ni hledala vhodné vyžití, které by nás obě bavilo. Učila jsem ji různé triky, běhaly jsme agility, jezdily na kole, běžkách i na vodě. Arnika byla pro každou legraci a lehce motivovatelná jak na mlsky, tak na hračky. Při agility jsem používala jako odměnu látkový létající talíř. Proto když jsem se doslechla, že existuje i sport zvaný dogfrisbee, chtěly jsme ho taky vyzkoušet.

Jaké byly vaše začátky a bylo to s vaším prvním pejskem?

Naplno jsem se začala věnovat dogfrisbee v roce 2006 právě s Arnikou. Začátky byly vlastně hrozně jednoduché. Arnika byla přirozený aportér a chytat disk za letu jsem jí učit nemusela. O dogfrisbee jsem se nejdříve dočetla na německých stránkách, to bylo dogfrisbee v Evropě ještě téměř v plenkách. Nedlouho nato, se dalo dohromady pár český frisbee nadšenců, a díky této partě nás frisbee vtáhlo a už nepustilo. O pár měsíců později jsme s Arnikou vyrazily s první českou výpravou na dogfrisbee závody do Polska.  

Jaké jsou vaše největší úspěchy?

Za úspěch považuji především to, když v daný okamžik dokážeme předvést, co jsme si nacvičily, a ještě u toho pobavíme sebe i okolí. 
Co se týče ocenění, velmi si vážím, že jsme s Arnikou v roce 2007 dokázaly vyhrát první český celoroční seriál závodů a s Annakim jsme od roku 2014 vítězství držely po dlouhých pět let. Pohárů nasbírala Annakim alias Kimka celou hromadu. Třikrát se stala mistrem ČR, třikrát mistrem BCCCZ (border collie club) ve freestylu. V roce 2018 se stala druhým vicemistrem na Mistrovství Asie v Číně a čtvrtá byla na Japonském finále. U obou asijských mistrovstvích bylo ale největší poctou bez ohledu na výsledky už samotné pozvání organizátorů. Za náš největší úspěch považuji vítězství na Mistrovství Evropy v SuperMinidistance (2019) a titul vicemistra ve Freestylu (2018). Společně s Kimkou jsme se šestkrát účastnily i světového finále v USA. Náš nejúspěšnější rok tam byl 2017, kdy jsme na Mistrovství světa v USA získaly 3. místo v SuperMinidistance a bramboru ve freestylu.

Máte ještě nějaký vysněný cíl, kterého chcete dosáhnout?

Kimka mi mých snů splnila neuvěřitelně mnoho a letos šla už do zaslouženého freestylového důchodu. Neznamená to ale, že s ní přestávám trénovat. Závodní štafetu však převzala nyní Džuska. S ní mám především jeden cíl, a to získávat pravidelně plný počet bodů v Minidistance. To, co byla totiž Kimky přednost, je Džus slabina a na distančních disciplínách musíme ještě zapracovat. Naopak freestylová hra s Džus je úplně jiná než s Kimkou. No a pak můj dlouhodobý sen je stát na stupních vítězů na světovém finále USDDN ve freestylu.

Jaké máte plány do budoucna?

Snažím se plánovat a držet postupně malých cílů. Určitě si zazávodíme u nás v ČR a snad budeme moci vyjet i do zahraničí. Letos v létě k nám však do party přibude ještě mimčo, a tak nám to pravděpodobně naplánuje podle svého. Proto nevím, jestli to vyjde už tento rok, ale jen co to půjde, zase bych ráda vyjela na světové finále a ukázala tam, co s Džus dokážeme.

Jak se připravujete na závody?

Většinou trénuji dvakrát týdně frisbee a jednou až dvakrát dáváme kondiční trénink, kolo, běh, plavání. To se liší podle ročního období. Přes zimu mají od frisbee několik týdnů pauzu a o to víc se zaměřujeme na fyzičku, balanční a koordinační cviky a učení nových triků.

Potom podle toho, jak náročné závody máme před sebou a jak dlouhá je na ně cesta, jim dávám den až dva dny před a po závodech volno. V průběhu roku se snažím jejich přípravu naplánovat tak, aby byli ve vrcholné formě hlavně ke konci léta a na podzim, kdy se odehrává většina nejdůležitějších závodů.

Můžete nám popsat co to vlastně dogfrisbee je, v čem se soutěží a jak probíhá hodnocení?

V dogfrisbee jde o to, aby pes (dog) dokázal chytit ještě letící disk (frisbee) ze vzduchu. Je to outdoorový sport a hraje se na rovné travnaté ploše, ideálně o velikosti fotbalového hřiště. Závody jsou většinou celovíkendová zábava. Soutěže se dělí na dvě kategorie. Na freestylové závody a distanční závody.

Při distančních závodech má hráč se psem k dispozici jeden disk a hází vždy do jednoho směru. Jednotlivé disciplíny se pak liší podle toho, zda jde o přesnost, vzdálenost, rychlost nebo kombinaci všech zmiňovaných.

Freestylové závody se mohou hrát podle více různých pravidel. Všechny mají společné to, že má hráč k dispozici více disků a se svým psem se snaží předvést co nejplynulejší, nejoriginálnější a nejrozmanitější sestavu na hudbu.

V ČR nejpopulárnější a světově díky vysoké úrovni nejuznávanější jsou pravidla USDDN.  Podle těchto pravidel musí týmy předvést svou všestrannost. Podle USDDN se totiž závod skládá ze tří kol. Dvou kol výše zmiňovaného freestylu a jednoho kola Minidistance, kdy se hráč v určitém čase snaží získat, co nejvyšší počet bodů pomocí hodů do dálky. Freestyle pak hodnotí čtyři rozhodčí. Jeden dává body hráči za jeho techniku hodů, sehranost se psem, využití plochy a plynulost sestavy. Druhý boduje atletiku psa, aportování, zájem o hru a zákus do disku. Třetí pak hodnotí společné prvky jako mnohdy divácky velmi atraktivní přeskoky nebo odrazy od těla hráče a mnoho dalších. A poslední čtvrtý rozhodčí se zaměřuje na úspěšnost – poměr hozených a chycených disků.

Věnujete se i trénování – Jak probíhá trénink pod vaším velením? Jezdíte trénovat i do zahraničí?

Trénování se věnuji více jak 10 let. Trénuji po celý rok. V týdnu pořádám pravidelné individuální tréninky v Praze a okolí, pro 1-2 týmy, které jsou vhodné pro začínající i pokročilé. Na tréninku se učíme společnou hru se psem, od základů aportování až po profi frisbee kousky a věnujeme se i různým technikám hodů. O víkendech se můžeme potkat různě po celé republice i v zahraničí, a to buď na závodech nebo na dvoudenních i jednodenních workshopech, kam si mě zvou z různých cvičáků nebo od kamarádů, kteří chtějí frisbee vyzkoušet nebo potrénovat.

Ano, jezdím trénovat i do zahraničí a za tu možnost jsem moc ráda. Workshopy jsem vedla v různých zemích Evropy, Itálii, Polsku, Německu, Španělsku, Belgii, Holandsku, dokonce i v Rusku. Nejdál jsem se podívala do Japonska, kde jsem byla celkem třikrát. V USA jsem vedla nejen workshopy, ale byla jsem tam dvakrát pozvána i jako trenérka na letní tábory a předloni jsem si dala měsíční tréninkovou tour po Kanadě.

Máte nějaký vzor v tomto sportu, který vás ovlivnil?

Vzorů mám spoustu. Velmi uznávám japonskou hráčku Monu Hirai. Líbí se mi na ní, že hraje pro své psy, že na sobě pracuje a nevzdává se. Na rozdíl od spousty jiných hráčů pracuje se svými psy dál, i když nejsou třeba zrovna ti nejtalentovanější. A i přesto jsou její sestavy dokonalé. U některých rádoby profesionálních hráčů se totiž bohužel stává, že když jejich pes není ideální, pořídí si prostě jiného.

Ale snad mými největšími vzory v dogfrisbee, trénovaní, přístupu ke psům, a hlavně lidsky jsou a navždy budou Melissa Heather, zakladatelka USDDN pravidel a Laura Moretz, u které jsem byla na půl roční stáži. Ani jedna v době, kdy jsem je poznala už nezávodily, ale velmi mne ovlivnili nejen v tomto sportu.

Máte nějaké tajemství, čím své psy krmíte?

Ohledně krmení žádná tajemství nemám. Dříve jsem vyzkoušela různé druhy granulí a několik let jsem barfovala, ale nakonec jsem od toho vzhledem k cestovní vytíženosti a Džusky slabšímu zažívání upustila. Krmíme tedy především Fitmin Medium Maintenance nebo Fitmin Purity Adult a jednou za čas střídám druh masa. Jsou to skvělé granule, díky kterým moji psi nemají žádné zažívací problémy a je vidět, že po nich prospívají. S Kimkou jsem letos přešla na verzi Fitmin Medium Senior.

Jak vypadá běžná krmná dávka a liší se vůbec nějak od krmné dávky před závody?

Krmím své psy dvakrát denně. Ráno dostávají čtvrt dávky a večer třičtvrtě. Na závodech ráno dostávají o něco méně nebo jim dávám polévku. Vodu, v které byly namočené granule a zbytek ranní dávky si dojí po výkonu. Vždy je důležité načasování rozvrhnout tak, aby měli dost času na trávení, a to se podle typu závodu může měnit.

Používáte jako odměnu nějaké pamlsky?

Rozhodně, bez pamlsků by to nešlo. Trénujeme s pamlsky a občas je dostávají i jen tak. Pro radost, že jsou na světě. Nejradši mám sušené masové pamlsky Snax od značky Fitmin. Po nich se moje border colie mohou utlouct.

Používáte i nějaké doplňky stravy?

Ano, používám kloubní výživu – Fitmin Purity klouby a prevence a Fitmin Purity lososový olej. Před létem přidávám i pivovarské kvasnice a jednou začas přidávám kelpu nebo krill.

Míšo, co vás vaši psi naučili?

Každý pes je úplně jiný a od každého jsem se naučila trochu něco jiného. Rozhodně si už život bez nich nedokážu představit. Jsou to mí kámoši, terapeuti i učitelé. Stále mne učí mít otevřené srdce, dokázat se zasmát sama sobě. Učí mne i odpovědnosti a důslednosti.

Děkujeme vám za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů.

Tým Fitmin

Pokud vás zajímá více informací k produktům, všechny najdete na eshopu fitmin.cz.